Tak Vás tady vítáme!

Namátkový výběr druhů ze světa hadů

Užovka amurská

(Elaphe schrencki)

Z celkového počtu asi 2700 druhů hadů patří skoro tři čtvrtiny do čeledi užovkovitých (Colubridae). V přírodě se vyskytují téměř po celém světě ve velkém množství druhů.

Jedním ze zástupců chovaných a odchovávaných v zajetí je i užovka amurská. Jak již název napovídá, jedná se o asijský druh. Tento had má leskle černé tělo s výraznou žlutou nebo krémově bílou až žlutavou kresbou. Dorůstá do velikosti 150 - 170 cm, dle některých zdrojů i 200 cm. Samička klade 10 - 14 (dle jiného zdroje až 20) vajec, z kterých se při teplotě 26 - 27 °C líhnou mladé užovky asi za 58 - 62 dní. Mláďata jsou poměrně velká (cca 30 - 35 cm) a po prvním svleku začínají přijímat potravu, především myší holátka.

Dospělí hadi prý bez problémů přijímají i rozmražené myši, takže není problém s obstaráváním potravy. Já ale s tímto zkušenosti nemám. Do dospělosti hadi dorostou asi po třech letech.

Terárium je lepší větší, vybavené větvemi na šplhání a větší nádobou s vodou ke koupání. Já mám zatím pro dva hady (velikost 90 a 60 cm) terárium o velikosti 90 x 40 x 45 a určitě bude dostačují i v jejich dospělosti (možná je bude třeba oddělit). Jako substrát používám hlavně lignocel, ale podle jiných zdrojů není vhodný - já jsem s ním zatím problémy neměla.

Před každým svlekem se hadům zakalí oči a povrch těla se přestane lesknout. Pro zdárné svlékání je důležitá dostatečná vlhkost substrátu, a možnost koupele. Po svlečení se had nádherně leskne a vynikne jeho žlutá kresba.

Chov této užovky nevyžaduje žádné zvláštní nároky na prostředí ani na krmení, proto jej lze doporučit i začátečníkům. Pro své atraktivní zbarvení si určitě zaslouží větší pozornost teraristické veřejnosti.

Zmije růžkatá

(Vipera ammodytes)

Český název této zmije,Zmije růžkatá, je odvozen od jejího růžku na konci čenichu, který směřuje mírně dopředu a nahoru. Je pokrytý drobnými šupinami.Její zbarvení je poměrně variabilní,základní barva je šedá až stříbřitá, hnědá, šedá, někdy i červenavá. Na zádech má typický zmijí klikatý pruh. Ocásek je u poddruhu V.ammodytes ammodytes(ruffoi, gregorwallneri) oranžový, u poddruhu Vipera ammodytes meridionalis je zelený. Dosahuje délky max. 100 cm, obvykle však méně. V jihovýchodní Evropě je poměrně hojná a např.v "Jugoslávii", nebo v Bulharsku se s ní naši turisté potkávají nejčastěji.

Žije v různých biotopech, preferuje však suché a teplé lokality,kde je dostatek úkrytů. Proto je častá i v okolí lidských sídel na vesnicích, v polích a v sadech. Aktivuje od rána do večera, v horkých dnech se ukrývá a vylézá pouze brzo ráno, nebo v pozdních odpoledních hodinách. Její uštknutí je nepříjemné, ale není většinou smrtelné. Samozřejmě malé děti a starší lidé,ale také alergici jsou ohroženi více. Ve většině zemí kde se vyskytuje jsou v nemocnicích k dispozici séra k neutralizaci jejího jedu.

V přírodě se živí hlodavci, ptáky a ještěry, mláďata mohou lovit i hmyz. Jejich chov v zajetí je podle mých zkušeností snadnější než chov naší Zmije obecné(Vipera berus). Terárium jí postačuje nízké o velikosti 60 x 40 x 35 cm, musí být však dobře větrané a zabezpečené proti úniku.Substrát například štěrk. Úkryty lze zhotovit z kamenů, nebo kořenů. Terárium by mělo být vyhříváno v jednom místě na 30-32°C. Miska s čistou vodou by neměla chybět. Pokud má být v teráriu více kusů, což nedoporučuji (max.1,1), měly by být stejně velké, protože mezi nimi není ojedinělý kanibalismus. Vůbec by se neměli chovat s jinými druhy hadů. V zajetí přijímají poměrně dobře laboratorní myši.
K úspěšnému rozmnožení je nutné zimování po dobu 4-5 měsíců při teplotě kolem 10°C. Po zimování se páří v březnu až dubnu,s amice rodí koncem léta až 20 mláďat, spíše však méně. Mlaďata jsou dlouhá kolem 20 cm.